Akce
Komiks v metru / O autorech
Karel Jerie / stanice Háje
(1976) Přední tuzemský komiksový výtvarník, jehož práce charakterizuje důraz na vtip, dobrý příběh, odvážné využití barev a stylizovanou, ale sdělnou a efektní kresbu. Krom tří desítek krátkých příběhů mu knižně vyšla komiksová alba Oidipus Rex, Šifra mistra Hanky a chystá filozofický opus o Candidovi.
„Stanici Metra Háje jsem si vybral, neboť svým názvem navazuje na část mé tvorby zaměřené na život v lese, houby, houbaře a další obyvatele a návštěvníky lesa. Obraz zpřístupňuje metro lesním tvorům a vnáší vůni temných hvozdů do míst technického pokroku. V rovině symbolické se les i metro vztahují k nevědomí, které je mimo jiné zdrojem fantazijních obrazů. Cesta metrem tak může být inspirací k tvorbě i průsečíkem techniky a živé přírody.“
Jaromír Plachý / stanice Opatov
(1986) Spojovacím prvkem tohoto autora je výtvarný minimalismus a neotřelá kombinace bizarního, krvavého a melancholického. V jeho komiksech (Koule a krychle) ožívají geometrické obrazce, vajgly a exkrementy, ve znělce pro AniFest se zas klasické večerníčkovské postavy požraly navzájem.
„Metrem jezdí každý a kdo říká že ne, tak kecá.“
Vladimir 518 / stanice Kačerov
(1978) Renesanční tvůrce patřící mezi zakládající osobnosti graffiti a hiphopové scény u nás. Člen rapové formace PSH (Peneři strýčka Homeboye). Svou výtvarně originální, energickou, rozevlátou linkou pramenící z graffiti poetiky tvoří komiksy, ilustrace, plakáty či přebaly desek.
„V mém případě se jedná o sérii portrétů pražských bezdomovců, respektive dvojportrétů, s tím že jeden z nich vždy zachycuje momentální stav, v kterém jsem konkrétního bezdomovce potkal. Druhý portrét reálnou postavu komiksově posunuje, čili se nacházíme napůl cesty mezi každodenním městským panoptikem a stylizovaným komiksovým prostředím.“
David Böhm / stanice Pražského povstání
(1982) Konceptuální a výtvarný umělec, který byl spolu s Jiřím Frantou dvakrát nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Podstatný je pro něj samotný akt tvorby, nikoliv výsledek a během svých performancí tak do vzniku díla zapojuje jeřáby, kyvadla či slanou vodu. Autor komiksového alba Ticho hrocha.
„Nakreslil jsem dva vlaky metra plné lidí. Některé lidi jsem si vybral a vytvořil k nim mikropříběhy, co se stane potom, nebo před tím, než se octli v metru...“
Kateřina Bažantová „Ktaiwanita“ / stanice I. P. Pavlova
(1976) Všestranná autorka vizuálně kombinující retroestetiku amerických pin-up plakátů 50. let s barvotiskovou úderností sítotisku. Pro svůj současný projekt United Kingdog – Bark Empire, vrženého do alternativního světa detektivek americké drsné školy a humanoidních zvířat, vytváří malonákladové tisky, oblečení a doplňky.
„Ivan Petrovič Pavlov byl ruský fyziolog, psycholog a lékař. Roku 1904 byl vyznamenán Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu. Jemu je věnována nejen stanice, ale i tato kresba. Neboť kde jinde, než v prostředí hromadných dopravních prostředků se stírá rozdíl mezi člověkem a zvířetem, dochází na základní podmíněné reflexy a bují mechanismy psychologických a fyziologických fenoménů.“
Jaromír 99 / stanice Nádraží Holešovice
(1963) Tvůrce dělící svůj čas mezi výtvarné umění a hudbu, především známou jesenickou rockovou formaci Priessnitz. Spolu se spisovatelem Jaroslavem Rudišem se kresebně a námětově podílel na komiksové trilogii Alois Nebel, jejíž filmová adaptace vstoupila nedávno do kin.
„Básně Jana Těsnohlídka mě oslovují svojí surovostí a zároveň mi přijdou hodně současné, proto jsem se o ně chtěl podělit i s cestujícími metra, kde mi poezie jaksi chybí.“